Testováno na zvířatech

Omlouvám se za delší odmlku, blíží se mi státnice a přijímačky, tak se děsně šprtám :). Dnes jsem si pro vás připravila docela kontroverzní a etické téma. Nechci nikoho urazit a pokusím se podat na věc objektivní pohled. V EU dnes platí zákaz prodávat kosmetiku testovanou na zvířatech, je ale spousta produktů, které se bez testování na zvířatech neobejdou: vývoj nových léčiv a očkování. Samozřejmě schvalování nových léčiv a očkovacích látek prochází mnohem přísnějším procesem než testování kosmetiky, a tak jsou prvotní testy na zvířatech nezbytností.

loga_netestovane_kosmetiky

Kosmetika by neměla primárně být pro lidské tělo nebezpečná, proto se usoudilo, že testování na zvířatech je v tomto případě zbytečné. Proč je to ale možné? Každá nová látka, která bude v kosmetice použita, musí být samostatně otestována. Dnes ale existuje již asi 20 000 různých kosmetických složek, které byly dříve (i díky pokusům na zvířatech) schváleny jako zdravotně nezávadné. Tudíž kosmetickým firmám může stačit vybírat z tohoto spektra a následně testovat vzniklý výrobek jinak, než na zvířatech.

Jaké se tedy využívají metody pro testování nových kosmetických přípravků?

Můžeme využít buněčné a tkáňové kultury. Z člověka, zvířete nebo rostliny šetrně odebereme nějaký typ buněk. Ty potom můžeme pěstovat v plastových lahvích či miskách v živném médiu (roztoku látek, které buňky potřebují k životu). Buněčné kultury představují pouze 1 typ buněk, můžeme tak pěstovat třeba jen epiteliální buňky tvořící třeba sliznici v ústech. Tkáňová kultura představuje pěstování směsi buněk a složením odpovídá určité tkáni, třeba kůži. Můžeme pak k buněčné nebo tkáňové kultuře přidávat testované látky a pod mikroskopem sledovat, jak na ně buňky reagují.

b_kultura
Takhle třeba vypadá buněčná kultura, buňky nevidíte, to růžové je médium

Podobně jako buněčné a tkáňové kultury lze na testování chemických látek a kosmetiky lidskou placentu. Pro testování dráždivosti očí se využívá EYTEX test. Z fazolí se získá roztok obsahující proteiny, ten se chová podobně jako bílkoviny obsažené v lidském oku. Podle zákalu roztoku po přidání testované látky se určuje, jak moc by látka mohla být škodlivá pro oči. Pro určení jedovatosti látky po vystavení světlu (fototoxicity) a karcinogenity (rakovinotvornosti) se dají použít bakterie a kvasinky. Navíc dnes lze využít pro spoustu věcí počítače, existuje tak celá řada matematických a bioinformatických modelů, které umí simulovat účinek nějaké látky na organismus.

Výhody všech těchto metod jsou zřejmé: nemusíme chovat, chemickými látkami trápit a nakonec zabíjet spoustu laboratorních zvířat. Navíc je možné použít lidské buňky a tkáňové kultury, takže známe hned vliv na člověka. V čem tedy vidím nedostatky? Proč jsou pořád využívána zvířata pro vývoj nových léků a vakcín?

Všechny předešlé metody představují laboratorní modely. Protein z fazole se nejspíš skutečně chová jako proteiny lidského oka. To je věc, kterou lze snadno otestovat různými biochemickými metodami. Bakterie a kvasinky jsou ale hodně odlišné organismy než živočichové a člověk, proto to, co škodí jim, nemusí škodit nám a naopak. A co tkáňové kultury nebo dokonce lidská placenta? To jsou přece věrné buňky lidského těla! Bohužel, řada buněk pěstovaných laboratorně se chová jinak, než reálně v lidském těle. Proto je potřeba všechny výsledky brát s rezervou, byť se jedná o poměrně spolehlivé a léty ověřené metody.

Všechny alternativní metody k testování na zvířatech postrádají ale jeden aspekt, zjištění vlivu testované látky na organismus jako celek. A to je přesně ten důvod, proč se při vývoji léčiv a vakcín laboratorní zvířata používají. Otázkou zůstává, zda je důležité zjišťovat vliv kosmetiky na organismus jako celek. Kosmetika by primárně škodit neměla, používají se jen látky prověřené dříve jako nezávadné. Nikdo ale vlastně pořádně neví, jak se tyto látky vzájemně ovlivňují ve směsi nebo jak tato směs následně v organismu reaguje. A tady já vidím poměrně velký problém a je to pro mě jeden z důvodů, proč používat přírodní kosmetiku a nepřehánět to s počtem kosmetických produktů, které na sebe napatlám.

mysinec

Nakonec bych chtěla vyvrátit několik mylných představ o chovech laboratorních zvířat. Na obrázku vidíte, jak takový chov může vypadat. Rozhodně se nejedná o nějakou hrůzu jako v chovech zvířat na srst a zvířata mají i větší pohodlí než zvířata chovaná na maso, mléko a vejce. Proto, aby se mohla na zvířatech testovat nějaká látka, je potřeba, aby byla zvířata chovaná v co nejlepších podmínkách, aby byla co nejspokojenější a zdravá. To proto, aby bylo jasné, že případný negativní efekt skutečně způsobila testovaná látka. Každé zvířátko má tedy vlastní prostornou klec, jsou pravidelně krmena, čištěna a kontrolována. Pokud už musí být zvíře utraceno, provádí se to co nejhumánnějším způsobem. U myšek se přerušuje krční páteř, u větších zvířat se používají plynné látky, které zvíře nejprve uspí a to poté bezbolestně zemře.

Samozřejmě nepopírám, že testování např. látek proti rakovině, kdy je potřeba indukovat ve zvířeti rakovinné bujení, není pro zvíře příjemný zážitek. Je potřeba si ale uvědomit, že laboratorní zvířata žijí jen proto, že je člověk potřebuje, stejně jako zvířata na maso. V přírodě by takové množství zvířat nepřežilo z důvodu nedostatku potravy. Navíc laboratorní zvířata jsou často speciálně šlechtěná zvířata, která by ve volné přírodě neměla sebemenší šanci. Proto je podle mě využívání laboratorních zvířat v rozumné míře v naprostém pořádku. Bez nich by byl zastaven vývoj nových léčiv, protože každá taková látka otestovaná na buněčných kulturách musí být otestována na zvířatech dříve než může být použita v klinických testech na lidech. Také základní výzkum by bez testování na zvířatech hodně utrpěl, a tak by utrpěla celá věda. To, že se omezuje testování kosmetiky na zvířatech je podle mě rozumné, přesto by ale bylo přínosné udělat nějakou dlouhodobou studii na efekt denního používání kosmetiky a jejího vlivu na celý organismus.

Fu, to bylo těžké téma. Co si o testování na zvířatech myslíte vy?

Markéta

Zdroje obrázků a také některých informací:

http://www.netestovanonazviratech.cz/

http://veganodaktyl.veganka.cz/?page_id=519

http://www.mpbio.com/featured.php?fid=8&country=56

http://www.telegraph.co.uk/science/9753373/Rise-in-animal-experiments-at-defence-laboratory.html

Advertisements

5 thoughts on “Testováno na zvířatech

  1. I když je to tak či tak, stále mi to přijde dost nehumání. Pochybuji, že kdyby se ta zvířata mohla dorozumět, dala by s tímhle souhlas a o tom by to mělo být. Kosmetika i léky by měly být používány a testovány jen na těch, co s tím dobrovolně souhlasí. Alespoň u všeho živého by to tak mělo být. Na jendu stranu, proč se to netestuje hned na lidech? Věděli by, do čeho jdou a dali by s tím vědomý souhlas. To zvířata opravdu nemohou a když to vezmu čistě tak, že jsme stejně živá stvoření jako oni, není to fér.

    1. Děkuju za názor. Souhlasím s tím, že testovat kosmetiku na zvířatech je dnes poměrně zbytečné. Myslím si ale, že ve vývoji léčiv a vakcín se zvířat zbavit nemůžeme, tady jsou důvody: Celý proces schvalovacího procesu léčiv je následující: 1. testování na tkáňové/buněčné kultuře, 2. testování na pokusných zvířatech a to alespoň dvou druzích, jednom nehlodavčím, 3. Klinické testy I – zdraví dobrovolníci, kteří dostávají finanční odměnu, 4. klinické testy II – nemocní dobrovolníci, obvykle v jinak neléčitolné fázi onemocnění, 5. klinické testy III a IV – větší počet nemocných pacientů. Mezi každým krokem je kontrola účinnosti a nežádoucích účinků a postup do dalšího kroku je podmíněn schválením úřady. Důvod pro použití v zvířat v této posloupnosti je následující: je potřeba poměrně velký počet pokusných objektů, dobrovolníků v klinických testech I je o dost méně a jsou seznámeni s tím, že na zvířatech to mělo takové a takové vedlejší účinky. Nemyslím si, že by se našlo dostatečně množství dobrovolníků, kteří by v této posloupnosti nahradili zvířata bez znalosti toho, co daná látka v těle provádí.
      Díky pokusům na zvířatech máme dnes účinná antibiotika, léky proti rakovině, zkrátka látky, které zachraňují životy dnes a denně. Je to sobecké, to je pravda, na zvířatech se ale připravují i léčiva a vakcíny pro zvířata. Bez pokusů na zvířatech by se věda zastavila a v léčbě a prevenci chorob (lidských i zvířecích) bychom se zastavili na mrtvém bodě a hrozily by pandemie jaké známe z minulosti.
      Markéta

      1. Podle mě by se dobrovolníci za peníze našli, ale bylo by to daleko dražší než zvířata, takže to je podle mě ten pravý důvod, proč to tak je.

  2. Milá Markét,

    velké dík za tak naprosto úžasný článek. Je to dobře napsané už v tom, že si každý může udělat vlastní názor a že se člověk může podívat pod pokličku. Ve všem tak nějak souhlasím, nejhorší mi přijdou věci, které jsou vůči zvířatům nehumánní. Pro to omluvu nemám.

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s