Proč se nebát GMO

Po delší době opět moje pravidelně nepravidelná rubrika, kde se snažím zbořit pár kosmetických i nekosmetických mýtů. Dneska to bude asi hodně kontroverzní téma, nikomu své názory nevnucuji, ale vzhledem k tomu, že jsem již bakalář v oboru a s DNA a geny pracuji v laboratoři v podstatě každodenně, troufám si tvrdit, že problematice genetických modifikací rozumím a můžu se tedy k tématu objektivně vyjádřit.

gmo-hero

GMO, tedy geneticky modifikované organismy jsou ve zkratce takové organismy, jejichž genetická informace byla pozměněna metodami genového inženýrství. Celá dlouhá definice i pravidla o nakládání s takovými organismy jsou zakotveny v legislativě. Prakticky jde o to, že do genetické informace nějakého organismu byla uměle, laboratorně, vnesena část genetické informace z jiného nebo i téhož organismu, ale můžeme z genetické informace daného organismu i část odstranit. Vnesená genetická informace obvykle představuje jeden gen, nebo geny, které způsobí, že bude mít rostlina nebo zvíře pro nás výhodnější vlastnosti. Může se jednat o rezistenci k herbicidům, odolnost vůči hmyzím škůdcům či plísním, nebo můžeme organismus obohatit o výrobu vitamínů nebo i jiných látek, které normálně nevyrábí. V tomhle svém článku se budu věnovat hlavně rostlinám, protože u zvířat se GMO zatím tolik neprovádí a když, tak spíše z průmyslových či experimnetálních důvodů.

Zní to všechno hezky, že? Tak proč se tolik lidí bojí GMO jako čert kříže? Důvody jsou různé a za všemi stojí nedostatečná informovanost o tom, jak to vlastně funguje a co to je. Paniku ještě prohloubily všemožné antikampaně, které staví na nekorektních studiích, populismu a sci-fi.

stažený soubor

Zdraví 

Hodně lidí se obává, že geneticky modifikované organismy a výrobky z nich představují zdravotní riziko. Je potřeba si uvědomit, že geneticky modifikované organismy podléhají té nejpřísnější kontrole, jaké se běžným plodinám, bio, nebo ani kosmetice nedostává. Co se stane, když sníte třeba rybí gen v rajčeti. No je to asi takové, jako byste snědli rajče a jednu konkrétní bílkovinu z ryby. Nestane se z vás ani rajče, ani ryba ani nic mezi tím. Geny najdeme na DNA, což je molekula, která je ve všech živých organismech na Zemi. V našem trávicím traktu se DNA rozloží na základní stavební kameny, nukleotidy, a ty potom naše tělo využije na výrobu naší vlastní DNA. Je tedy úplně jedno, odkud DNA, kterou jsme snědli pochází. Stejné je to i s bílkovinami, tedy produkty genu. Ty jsou zase v trávicím traktu rozštípané na aminokyseliny, které opět naše tělo využije buď jako zdroj energie nebo na výrobu našich bílkovin.

Jediné potenciální zdravotní riziko, které já v tomhle ohledu vidím, je, pokud bílkovina vznikající z vneseného genu může být pro někoho alergenem. V takovém případě alergik na arašídy bude najednou alergický na, řekněme, jablko, které nese gen z buráků.

golden-rice

Naopak, geneticky modifikované organismy mohou být pro naše zdraví prospěšné. Ukázkovým příkladem je Golden Rice, tedy zlatá rýže. Byla navržena hlavně proto, aby řešila problémy s nedostatkem vitamínu A v asijských zemích. Nedostatek vitamínu A nezpůsobuje jen horší zrak, ale také nižší obranyschopnost organismu a tak i vyšší úmrtnost dětí. Zlatá rýže byla pozměněna tak, aby v obilkách (zrníčkách), které jsou normálně bílé, vyráběla beta-karoten (z kterého si tělo vyrábí vitamín A).

Dalším takovým příkladem je vývoj „jedlých vakcín“. Rostlina, třeba banán, by byl upraven tak, aby vyráběl v plodech část patogenu, na kterou tělo může zareagovat a vytvořit imunitu  jako u klasického injekčního podání očkovací látky. „Jedlé vakcíny“ by zlepšily životní úroveň v zemích, kde je klasické očkování příliš drahé nebo nepoužitelné z různých časových, teplotních i kulturních důvodů.

5ec35e78a2eb09769923e3ea026cb747

Životní prostředí

Další spousty pochyb se pohybují okolo toho, jak GMO může ovlivnit životní prostředí. Ať už se to týká herbicidů, insekticidů, fungicidů nebo vytlačování a křížení z původními druhy.

1. Herbicidy

Hodně GMO plodin je upraveno tak, aby byly rezistentní k herbicidům. Právě asi tahle rezistence vzbuzuje mezi lidmi největší strach, protože se hodně mluví o zdravotních rizicích spojených s herbicidy a jinými pesticidy (o tom třeba zase jindy). Strach je v tomhle případě ale vlastně docela neopodstatněný, protože na GMO rostlinu je možné použít nějaký herbicid s širokým účinkem, jako třeba Roundup (který by pro člověka neměl být rizikový) a tím zahubit všechny různé plevele. Klasicky je potřeba použít více různých herbicidů v různých časových intervalech, takže ve výsledku na klasické plodiny nasypeme herbicidu mnohem víc. Takže je vlastně i vliv na životní prostředí mírnější v případě GMO.

2. Plísně a hmyz

weevil_eats_corn

O tom, jak nebezpečné můžou být plísně pro zdraví člověka, už jsem psala tady. A plíseň se do rostliny může dostat hlavně mechanickým poškozením, které způsobí obvykle hmyz. Tudíž je potřeba rostliny proti těmto dvěma škůdcům chránit. Klasicky se to dělá postřiky, které bezesporu představují jistou zátěž pro životní prostředí. Rostliny ale můžeme geneticky modifikovat tak, aby se samy mohly hmyzu nebo plísním bránit.

Krásným příkladem je Bt-toxin. To je bílkovina, kterou normálně produkuje bakterie Bacillus thuringiensis. Bt-toxin je jedovatý jen pro hmyz, protože působí v jejich trávicím traktu, který je velmi odlišný od toho našeho. My Bt-toxin jednoduše strávíme jako jiné bílkoviny. Gen pro bt-toxin ale můžeme vnést do genetické informace rostliny, ta si pak bude Bt-toxin sama vyrábět a pokud jí začne baštit nějaký brouk, velmi rychle na to doplatí. Podobně můžeme rostliny modifikovat aby se uměly samy bránit i plísňové nákaze. Ve výsledku se pak rostliny chrání samy a nepotřebují žádné postřiky. Takže rozhodně ekologické řešení.

3. Možnost křížení s divokými rostlinami a šíření rezistencí

600px-Biohazard.svg

Ekologové se hodně obávají toho, jak by mohly GM rostliny ovlivnit populaci divoce rostoucí vegetace. Mezi rostlinami, a to i nepříbuznými, dochází ke křížení docela často, a tak je tenhle strach opodstatněný. Genetičtí inženýři obavy vyslyšeli a přišli s řešením. Pokud si chceme vyrobit osivo s genetickou modifikací, musíme při pěstování rostliny ovlivňovat určitou chemickou látkou. To se obvykle děje v kontrolovaných podmínkách, jako např. ve sklenících. Když už pak rostlinu vysejeme na pole, bude geneticky modifikovaná, ale v pylu a semenech bude genetická modifikace chybět, protože ta se v genetické informaci udrží pouze pod vlivem té chemické látky, kterou používáme v kontrolovaných podmínkách. Tudíž se genetická modifikace nemůže šířit do dalších generací.

Účinnost téhle metody je vysoká, ale víte jak to bylo v Jurském parku, „Nature always finds a way…“ Na druhou stranu, klasicky vyšlechtěné rostliny jsou v důsledku také geneticky modifikované. Nové odrůdy se dokonce řadu let připravovaly náhodnou tvorbou mutací, která se indukovala radioaktivním zářením. Nikdo ale nikdy neřešil, jak se takto vyšlechtěné rostliny kříží s divokými a tudíž si myslím, že i v tomhle ohledu představuje GMO menší zátěž pro životní prostředí než klasické plodiny. images

Myslím si, že celá vlna paniky kvůli geneticky modifikovaným organismům se strhla hlavně kvůli USA. V USA jsou obecně podmínky pro schvalování nových věcí mnohem mírnější, a tak se tam za velmi krátkou dobu stalo, že již 90% produkované sóji a kukuřice je GMO. K tomu se přidalo několik poplašných studií a oheň byl na střeše. Genetickým modifikacím nepomohlo ani to, že v první vlně nestály modifikace, které by přinášely přímé bonusy pro spotřebitele. Rezistence k herbicidům nebo odolnosti vůči škůdcům primárně nepřináší spotřebiteli nic atraktivního a tak strach z neznámého vedl k negativní reakci.

Evropská Unie je k novým věcem naopak až přehnaně skeptická, což je ale v případě GMO možná dobře. V současné době EU povoluje prodej pouze produktů z bavlníku, kukuřice, brambor, řepky, sóji a cukrové řepy. Dále jednu bakteriální a jednu kvasinková kulturu.

Nechápejte mě špatně, já jsem zastáncem GMO, protože si myslím, že je jediným možným řešením pro uživení rostoucí lidské populace bez dalšího zatěžovaní naší planety. Zároveň si také myslím, že je potřeba vše nové pořádně prověřit, než do toho skočíme po hlavě jako v Americe. Důležité je také občany dobře informovat o tom, jak věci fungují a jaká mohou mít rizika ale i přínosy a možná by pak nedošlo k tomu, že metoda s takovým potenciálem bude tak dramaticky zamítána bez jakékoli znalosti problému.

Děkuju všem, kteří dočetli až sem, protože to byl dlouhý článek. Nebojte se projevit své názory i nesouhlas (v mezích slušnosti) a taky se nebojte zeptat, kdyby vám něco nebylo jasné.

Markéta

Zdroje obrázků:

http://modernfarmer.com/2013/04/gmo-labeling-state-of-the-states/

http://www.inlander.com/Bloglander/archives/2013/09/27/syringes-gas-masks-and-frankenfood-visuals-of-the-gmo-debate

http://www.allowgoldenricenow.org/the-case-for-golden-rice

http://www.pinterest.com/pin/391953973789274671/

http://www.whatsthatbug.com/2009/01/03/grain-weevil-5/

http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Biohazard.svg

http://brightnepenthe.blogspot.cz/2011/05/genetically-modified-organisms-is-it.html

Reklamy

11 thoughts on “Proč se nebát GMO

  1. Ja som jedna z tých, ktoré sú proti GMO. Niesom síce študovaná, ale argument, že nové vyšľachtené odrody sú v podstate tiež geneticky modifikované moja myseľ neberie. Popravde som skeptická aj voči novým odrodám… Je síce pekné, že Bt-toxin zabije hmyz, a je docela prijatelné aj to, že ľudské telo túto bielkovinu strávi ako každú inú, ale dosť ma desí, že normálne v tej rastline táto bielkovina nemá čo robiť. “Nature always finds a way…” tak to nechajme na ňu a nemeňme ju. Vieš ako to je, my by sme bez prírody asi ťažko prežili, ale ona sa bez nás zaobíde, ešte aby nám neprichystala prekvapenie. Samozrejme nechcem týmto komentárom spochybňovať štúdie ani tvoje znalosti v oblasti genetiky, to rozhodne nie, som dosť rada za tento článok. Je to všetko môj osobný názor a nikto ma na GMO pozitíva proste nepresvedčí 🙂 Sorry…

    1. Tvůj názor je tvůj názor a rozhodně ti nechci vnucovat svůj. Chápu tvůj pohled na to, že gen/protein z jiného organismu nemá v druhém co dělat, to se ale děje i přirozeně. Věděla jsi třeba, že my lidé a další savci s placentou, jsme schopni dělat placentu jen díky genu, který jsme „ukradli“ viru, který nás kdysi v evoluci napadl? Podobně tak třeba rajčata jsou taková jaká je známe díky jinému viru. A spousta rostlin vznikla zkřížením dvou úplně odlišných druhů.
      Nemyslím si ale, že je dobře se do věcí vrhat bez rozmyslu a je vždy potřeba kontrolovat, jak se konkrétní nový gen v organismu chová, aby neškodil.

  2. Paradni clanek. Neni sice objektivni (protoze jsi pro GMO a pises o jeho vyhodach), ale je informovany, coz je celkove dost vzacne. Ja mam podobny nazor jako ty – jsem pro GMO, ale az po dukladnych studiich – dukladnych v rozumnych mezich, nikdy v nicem nejde ziskat stoprocentni jistotu, tudiz ji vyzadovat pri vyzkumech je zcela absurdni.
    A moc dekuji za vysvetleni, proc je potreba GMO osivo kupovat kazdy rok „od vyrobce“, to mi do ted prislo jako nejpodstatnejsi proti-GMO argument. Tesim se na dalsi informovane clanky!

    1. Díky za podporu :). Snažila jsem se být objektivní ve faktech, ale chtěla jsem i vyjádřit svůj názor. Ono psát 100% objektivně stejně není možné.
      M.

  3. Doufám, že panika ohledně GMO brzo opadne. Kromě potenciálního ekologického rizika nevidím důvod k obavám. Rozhodně si radši koupím GM kukuřici, než tu „klasickou“ s mykotoxiny 😉 Bohužel je naše společnost natolik nevzdělaná, že si mnozí lidé myslí, že jíst geny je špatné… Chtělo by to nějakou osvětu. Snad se dočkáme světlejších zítřků 🙂 PS: Studie na GMO jsou, a pokud nebudeme počítat tu zmanipulovanou studii ohledně potkaních nádorů močového měchýře, zatím žádná neprokázala jakýkoliv negativní účinek GMO.

  4. Dobrý den.
    zajímavý článek. Já také nejsem úplně proti GMO. Myslím, že co se týká například řepky (do které je místo „škodlivé látky“ implementovaná „zdravá látka“) nebo rýže, kterou jste uvedla jako příklad, mám úplně jasno. Nechápu sice, proč je do rajčat přidáván gen, který způsobuje jeho delší trvanlivost, ale to je spíše otázka obchodní a tím se zde nechci zabývat.
    Má otázka směřuje ke kukuřici. Četla jsem v knize Doba Jedová 2, že Bt toxin, který je vložen do genetické výbavy kukuřice je v ní obsažen v několikanásobném množství než v případě, že je Bt ve formě postřiku. Navíc se údajně značná část postřiku odbourává biodegradací. V případě, že je Bt toxin přímo v kukuřici, k biodegradaci nedochází a jeho obsah je v ní navíc mnohokrát vyšší.
    Také prý existuje studie, která dokazuje, že v tělech těhotných žen i jejich dětí se ještě před narozením hromadí toxin Bt. (Smith, J. M. Dangerous toxins from genetically modified plants found in woman and fetuses.) Bt toxin byl také nalezen v krvi těhotných i netěhotných žen při prováděné studii v Quebecku. (Aris, A.; Leblanc, S. Maternal and fetal exposure to pesticides associated to geneticaly modified foods in Eastern Township of Qeubec, Canada. Peprod Toxicol, 2011, 31, 528-33.) Výzkumy jsem nečetla, nejsem odborník (možná to bude zajímat Vás). Ale připadá mi, že se o Bt toxin zajímá nějak moc lidí na to, že je údajně bezpečný.
    Myslím, že takového „posilování“ rostlin je trochu nebezpečné.

    1. Moc děkuju za tip, kouknu na ty studie. Informaci o neškodlivosti BTx jsem měla z přednášky od odborníka, který nám vyloženě sdělil, že člověku neškodí. Ta akumulace mě zaujala, nemusí to nutně znamenat, že je škodlivý, rozhodně je to ale znepokojující.
      M.

    2. Milá Omko,
      Prostudovala jsem článek od Arise a kolektivu a dva nezávislé komentáře opublikované v reakci na tento článek. Byť výzkum vypadá varovně, odborníci z komentářů upozorňují na to, že v publikaci nebyla žádná korelace mezi konzumací geneticky modifikované kukuřice a přítomností BT toxinu v krvi zkoumaných osob. Protože spóry bakterie Bacillus thuringiensis se mohou používat jako pesticid v ekologickém zemědělství nebo se i přirozeně tato bakterie v půdě vyskytuje, mohl přítomný BT toxin pocházet i z těchto zdrojů. Druhým nedostatkem studie Arise a kolektivu bylo to, že k detekci toxinu použili metodiku, která nebyla vhodná pro detekci tak malých množství látky, které v krvi nalezli. V podstatě se jejich výsledky pohybují pod limitem detekce dané metody, proto je nelze považovat za důvěryhodné.
      K druhému zdroji, vzhledem k tomu, že na stránce není jediná citace zdrojů, odkud má pan Smith informace, nepovažuji jeho článek za důvěryhodný. Pokud cituje v poloodborném článku výsledky studií, měl by tyto zdroje také uvést, aby se kdokoli mohl podívat, co se v původní literatuře skutečně píše.
      To, že se toxicita BT toxinu zkoumá je pochopitelné, protože je to látka nebezpečná pro hmyz. Dosud však nic nenasvědčuje tomu, že by byl škodlivý pro savce.

      M.

      1. Milá Markéto,
        Velice děkuji za vyčerpávající informace. Je příjemné, když někdo se znalostmi o molekulární biologii dokáže interpretovat výsledky nalezené ve studiích normálním smrtelníkům 🙂

        Je jasné, že výzkum mnoha škodlivin stále probíhá a myslím si, že je zbytečné vyvolávat paniku, dokud si opravdu nebudeme jistí výsledky. Ale určitě se nemá nic přehánět. Osobně kukuřici konzumuji hodně často a proto se mnohokrát u takových informací pozastavuji. Děkuji tedy za Váš názor a doufejme, že se nejen neprokáže škodlivost Bt toxinu, ale hlavně, že se prokáže jeho neškodlivost 🙂

      2. To chápu, člověk už tak žije v toxickém prostředí, tak proč tomu ještě přidávat. Jak už jsem ale psala, GMO jsou nejpřísněji kontrolované plodiny, tak snad se nedočkáme nějakého nepříjemného překvapení 🙂
        M.

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s